Jednou z teorií, která by tento efekt mohla podle vědců vysvětlit je, že vyvíjející se embryo, které nedostává dostatečné množství uhlohydrátů – představujících pro tělo přísun energie – se připravuje na prostředí s ochuzeným příjmem těchto látek a přizpůsobí tomu svůj metabolismus.
Pokud budoucí maminky drží během těhotenství dietu, může se změnit DNA plodu a zvýšit tak riziko obezity, srdečních chorob a cukrovky v budoucím životě dítěte. Vyplývá to z výzkumu mezinárodního týmu vědců. Podle odborníků studie poskytuje první vědecký důkaz spojující stravování těhotných žen s dětskou obezitou a následným významným vlivem na zdraví veřejnosti.
„Toto je velký objev, protože nám poprvé dává potenciál pro vypracování optimálního stravovacího programu, podle kterého by se měla matka stravovat,“ uvedl profesor Peter Gluckman z Liggins Institute na Auckland University. „Tento stravovací program bude pravděpodobně u každé matky jiný, ale může být hlavním nástrojem v boji proti epidemii obezity,“ doplnil. Podle výzkumu, který uskutečnili vědci z Velké Británie, Nového Zélandu a Singapuru, to, co matka konzumuje během těhotenství, může změnit funkci DNA jejího nenarozeného dítě prostřednictvím procesu, který se nazývá epigenetické změna. U dětí s vysokým stupněm epigenetické změny se často vyvine metabolismus, který „ukládá více tuku“ a dítě se stává obézním, zjistili odborníci. Tyto děti jsou ve věku šest až devět let v průměru o tři kilogramy těžší než jejich vrstevníci, řekl Gluckman. „V tomto věku je to velmi mnoho navíc,“ řekl vědec s tím, že nadbytečný tuk u nich často zůstává do dospělosti, čímž se u nich zvyšuje šance, že budou trpět cukrovkou a srdečními chorobami.
Výzkumníci použili tkáň z pupeční šňůry na změření hodnot epigenetické změny v případě 300 dětí. Pak zkoumali, zda tato změna souvisí s jejich hmotností ve věku od šesti do devíti let. „Souvislost byla velmi výrazná, nejprve jsme tomu ani nevěřili, tak jsme testy znovu a znovu zopakovali.“ Výsledkem jejich zkoumání je také zjištění, že tento efekt nijak nesouvisí s hmotností matky či dítěte při jeho narození. Znamená to, že štíhlá matka mohla porodit malé dítě, které se později stalo obézním následkem diety, kterou jeho matka držela, kdy bylo dítě ještě v jejím děloze. Podle Gluckman hodnoty epigenetické změny pravděpodobně souvisejí s dietou založenou na nízkém příjmu sacharidů během prvních tří měsíců těhotenství.
Jak ale dodává, jde o předběžné závěry, pro jejichž definitivní potvrzení je ještě nutný další výzkum. Jednou z teorií, která by tento efekt mohla vysvětlit je, že vyvíjející se embryo, které nedostává dostatečné množství uhlohydrátů – představujících pro tělo přísun energie – se připravuje na prostředí s ochuzeným příjmem těchto látek, a tak přizpůsobí podle toho svůj metabolismus. Znamená to, že bude ukládat více tuků, které je možné využít jako zdroje energie v případě nedostatku potravy. Podle Gluckman studie, jejíž výsledky příští týden zveřejní magazín Diabetes, poukazuje na to, že úřady bojující s rostoucím počtem případů obezity ve společnosti, by se neměly zaměřovat pouze na pomoc dospělým lidem s nadváhou, ale i na zdraví budoucích maminek.