Obecně se ví, že výrazný stres během těhotenství škodí nejen mamince, ale i miminku. Narušuje celkový průběh těhotenství, zvyšuje pravděpodobnost nežádoucích komplikací jako jsou bolestivost podbřišku, tvrdnutí bříška, předčasné kontrakce dělohy apod. Navíc je zde mnohem větší předpoklad, že po narození se děťátko bude těžší přizpůsobovat poporodním změnám a jeho adaptační proces se prodlouží.
Náš mini průzkum
Deseti mladých maminek jsme se zeptali, do jaké míry byly během těhotenství vystaveny stresu, povinnostem, práci, do jaké míry byly fyzicky a psychicky vyčerpané. Pak se porovnávala plačtivost, nervozita, neklid, jídlo a spánek miminek po narození. Většina z nich (7 z 10 dotázaných maminek) skutečně potvrdila, že klidné těhotenství bez výrazného a dlouhotrvajícího stresového zatížení se projevilo i na jejich děťátku, které bylo spokojené, dobře papá a více spalo, než u ostatních mám, které během těhotenství pracovaly, starali se současně o domácnost, či jiné dětičky. Jejich děťátko bylo více neklidné, více plačtivé, melancholické, málo spavé a vyžadovalo si mnohem více pozornosti, mámina tepla a pobytu v náručí, samozřejmě, na prsu. Psychicky pohodové těhotenství je tedy velmi důležité, nejen pro budoucí maminku, ale hlavně pro její nenarozené miminko. I když se to, samozřejmě, ne vždy dá, aby každá těhulka byla doma a odpočívala během 9 měsíců těhotenství, ale je důležité nestresovat se (často i kvůli zbytečnostem), odpočívat vždy když se jen trošku dá, uvolňovat se např. dýchacími cvičeními, hudbou, procházkami přírodou, relaxovat teplou koupelí, při aromaterapii a pod.
Zkušenost …
Katka z Revúcej (mamka čtyřleté Evky) se nám svěřila: „Od začátku těhotenství jsem byla v jednom kole – práce učitelky mě velmi psychicky vyčerpávala, musela jsem brzy ráno vstávat a z časové tísně bez snídaně utíkat přes celé město do roboty. K tomu domácnost, vyřizování hypotéky na nový byt, běhání po úřadech, papírování, následné stahování a problémy způsobily, že moje tělo řeklo v pátém měsíci dost as bolestmi a náběhem na potrat jsem skončila v nemocnici. Hned mě vypsali na PN s rizikovou graviditou a víc mě do práce nepustili. I přesto jsem ještě dvakrát do konce těhotenství musela absolvovat pobyt v nemocnici kvůli různým těhotenským komplikacím (hlavně bolestem a náběhu na předčasný porod). Naštěstí jsem porodila v termínu, ale holčička bylo velmi plačtivé, neklidné, jakoby nervózně, utišit se vědělo pouze v náručí, a samozřejmě, na prsu, kde muselo být prakticky stále. Následoval tedy vyčerpávající první rok, který jsme si tedy pořádně „užili“. “
V malé míře pomáhá
Vědci však nedávno přišli s myšlenkou, že malé množství stresu přece jen může být v něčem pozitivní. Stresový hormon kortizol způsobuje rychlejší a plnohodnotnější vývin plodu, který pod jeho vlivem „lépe zraje“. Důležitá je však míra a zatížení stresem, které jen velmi těžko umíme správně odhadnout. Problém totiž nastává, jestliže se tato míra překročena. Navíc musí jít o tzv. pozitivní, občasný stres. Když škodí … vynervovaný, deprimovaná a fyzicky vyčerpaná mamina může i předčasně porodit. Navíc dětičky vystresované maminek se rodí menší, mívají různé poruchy chování, učení, většinou trpí hyperaktivitou. Stres matky během těhotenství navíc způsobuje mírné Odkysličení organismu, které se samozřejmě přenáší i na plod, což může mít i vážné zdravotní důsledky (poškození určitého centra mozku,zda pomalejší motorický vývoj).
Kdy je stres nejnebezpečnější?
Stres je nejnebezpečnější hlavně v prvních třech měsících těhotenství, kdy lze ještě žena ani častokrát netuší, že je těhotná. Může být spouštěčem potratu plodu, i vzniku vývojových anomálií. V pozdějších stádiích těhotenství může vést až k předčasnému porodu, hlavně v posledních třech měsících těhotenství. Podobně působí i dlouhotrvající strach, nejistota a obavy.
Psychika těhotné ženy je tedy ze zdravotního hlediska velmi důležitá. Podle světových odborníků stres také zvyšuje riziko astmatu a alergií, protože pod stresem, který se přenáší i na plod malého děťátka, se snižuje i imunitní systém organismu. Někteří dokonce spojují stres i s vlivem na inteligenci narozeného dítěte.
V tomto je však nutný podrobný výzkum, který zatím realizován nebyl a zatím jde jen o hypotézu.