Co byste o oxytocinu měli vědět?
V posledním období i u nás stále více rezonuje otázka přirozeného porodu, respektive porodu bez zbytečných zásahů. Kromě jiných lékařských zásahů, které se běžně provádějí při porodech v porodnicích, patří k běžným záležitostem i podávání oxytocinu.
Umělý oxytocin (známý také jako pitocin) se často podává ve formě infuze a slouží k vyvolávání či urychlování porodu. V některých situacích může být syntetický oxytocin prospěšný, v mnoha případech je ale podáván zcela zbytečně. Kromě toho má i negativní účinky na matku i dítě, což dokazují několik studií. Co se vlastně děje s vaším tělem a celý porodem, když vám podají oxytocin?
Co vlastně s vaším tělem dělá umělý oxytocin?
Hormon oxytocin je při porodu velmi důležitý. Je však rozdíl mezi působením přirozeného a umělého oxytocinu. Zjednodušeně řečeno, ten přirozený si tělo dávkuje samo dle potřeby a krásné zde spolupracuje celý organismus, vše probíhá v souvislostech. Umělý oxytocin přichází do těla zvenčí a narušuje přirozený chod porodu. Vyvolává silnější, déle a častěji kontrakce, což značně vyčerpává rodičku. Nepomáhá to však ani děťátku, protože to také trpí častými kontrakcemi, nemá čas na uvolnění mezi kontrakcemi. V důsledku toho dochází často k nedostatečnému přívodu kyslíku a krve a podle studie z Beth Israel Medical Center v New Yorku (sledovaných bylo více než 3000 žen) měli miminka z „oxytocinových“ porodů níže Apgar skóre a častěji končily na jednotce intenzivní péče.
Můžete ho odmítnout!
Pokud se vám nelíbí představa porodu urychlovaného zda vyvolávaného pomocí umělého oxytocinu, můžete ho odmítnout podobně jako i další rutinní zákroky v našich porodnicích. Máte také právo na informace o všem, co vám chtějí během porodu podat či provést, včetně informací o možných nežádoucích účincích umělého oxytocinu. A i když nelze odepřít v některých případech opravdu opodstatněné podání tohoto umělého hormonu, smutnou pravdou zůstává, že se používat často zbytečně a nadměrně, přičemž se nebere velmi ohled na možné nežádoucí účinky na matku i dítě.
Zeptali jsme se přímo maminek na jejich zkušenosti s oxytocinem při porodu:
Bolest mě převálcovala
Dvojnásobná maminka Lenka (32): „Sestřička mi řekla, že mi podají oxytocin, který zkrátí délku porodu a že miminko bude rychleji na světě. Byla jsem prvorodička a vůbec jsem netušila, co je to oxytocin, těšila jsem se, že to budu mít rychleji za sebou. No dokud do té doby jsem kontrakce jakžtakž zvládala, po podání oxytocinu jsem měla pocit, že mě bolest úplně převálcovala. Kontrakce byly šílené a šli po sobě tak rychle, že jsem nezvládala ani pomoci si dýcháním. Jen jsem křičela a plakala, co mě vyčerpávalo ještě více. Když lékaři viděli, jak těžko to všechno snáším, navrhli mi epidurální analgezii. Ihned jsem souhlasila, cokoli, co mě mohlo zbavit alespoň části té strašné bolesti, bylo pro mě vykoupením. Druhý porod jsem měla krásný, přirozený, bez zásahů, bez oxytocinu, protože jsem to všechno odmítla a rodila jsem za přítomnosti duly. Byl to ohromný rozdíl. Celou dobu jsem měla pocit, že mé tělo ví, co dělá, že to zvládnu. Kontrakce bolely, ale nebyly tak nesnesitelné a měla jsem mezi nimi vždy chvilku na uvolnění. Ty „oxytocinové“ byly téměř soustavné … “
Měla jsem ho dvakrát
Anna (28) má za sebou také dva porody a oba byly vyvolávány pomocí oxytocinu: „Těžko mohu posoudit rozdíl mezi přirozeným a oxytocinem vyvolaným porodem, neboť oba byli s oxytocinem. Vím jen, že jsem kontrakce vnímala a snášela velmi špatně. Nikdo mi neřekl, že oxytocin může způsobit výraznější a silnější, jakož i častěji, kontrakce a už vůbec mě neinformovali na nějaké nežádoucí účinky. Řekli mi jen, že mi dají něco na vyvolání porodu a že to budu mít rychleji za sebou. Při obou porodech mi také propíchli plodovou vodu a neminul mě ani nástřih hráze. Rada bych zažila ještě jeden porod, přirozený a bez zbytečných zásahů … “
Bylo to strašné
Ani trojnásobnou maminku Danka (36) neobešla při porodu infuze s oxytocinem. „Vyvolávaný byl jen první porod. Oxytocin, jak mi řekli, mi měl pomoci otevřít se a zkrátit délku porodu. Velmi špatně jsem snášela tento první porod, byl neskutečně bolestivý a to nejsem žádná padavka. Vzpomínám si, že se mi kontrakce jakoby slévaly do jedné, jakoby mezi nimi ani nebyly přestávky. Bylo to strašné. Pak jsem se snažila zjistit si co nejvíce informací a k druhému porodu jsem už šla „vyzbrojena informacemi“. Oznámila jsem, že si nepřeji podání oxytocinu a přestože se na mě dívali trošku divně, respektovali to. Zvládla jsem to mnohem lépe, kontrakce byly sice silné, ale snesitelné a nebyly tak časté. Při třetím porodu jsem oxytocin odmítla opět. “
Přišlo mi to zbytečné
Na rutinní podávání oxytocinu poukazuje i zkušenost Moniky (26): „Byl to můj druhý porod. Do porodnice jsem šla s kontrakcemi asi po 4 minutách, pěkně se to rozjíždělo, zvládala jsem je pomocí dýchání. Sestřička mě chodila každou chvilku kontrolovat a asi se jí zdálo, že to nejde tak rychle, jak by mělo, tak se mě párkrát zeptala, jestli to nechci trošku „popohnat“ oxytocinem. Při prvním mě to neminulo, tentokrát jsem ale odmítla. Nač zasahovat do pěkně rozjetého přirozeně plynoucího porodu, když netřeba? Navíc při druhém porodu byl se mnou i manžel, což mi také dodávalo sílu a energii a jeho přítomnost mě uklidňovala … „